Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Náboženský život v československých věznicích v období komunistického režimu
Synek, Jan ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Blažek, Petr (oponent)
Diplomová práce pojednává o československém vězeňství v letech 1948 - 1989 z pohledu náboženství. Zabývá se vývojem vězeňské duchovní služby, sleduje její zánik po únoru 1948 a popisuje, jakým způsobem vězni řešili zákaz praktikování náboženství ve věznicích. Dále se zaměřuje na náboženské perzekuce v komunistickém Československu, uvádí důvody, pro které byli příslušníci jednotlivých konfesí vězněni a ukazuje, jak se jejich víra promítala do každodenního vězeňského života. Autor poukazuje na soustředění duchovních do uzavřených oddělení, vysvětluje, co bylo jeho příčinou a snaží se vykreslit každodenní život těchto uzavřených komunit. Detailně popisuje, jak odsouzení praktikovali úkony, spojené s jejich vírou a zabývá se odlišnostmi jednotlivých konfesí. Práce se zamýšlí nad smyslem věznění mnoha set duchovních, řeholníků a laiků některých církví v komunistickém Československu. Zamýšlí se nad silou víry a přesvědčení, vystavené krutému fyzickému zacházení a psychickému nátlaku. Rovněž řeší otázku kolaborace, vztahy mezi příslušníky jednotlivých vyznání a mezi odsouzenými a dozorci. V závěru pak vykresluje, jak nábožensky založení lidé, kteří prošli komunistickými věznicemi a pracovními tábory, hodnotí tuto zkušenost a její důsledky pro jejich další život a působení.
Náboženský život v československých věznicích v období komunistického režimu
Synek, Jan ; Rychlík, Jan (vedoucí práce)
Rigorózní práce pojednává o československém vězeňství v letech 1948 - 1989 z pohledu náboženství. Zabývá se vývojem vězeňské duchovní služby, sleduje její zánik po únoru 1948 a popisuje, jakým způsobem vězni řešili zákaz praktikování náboženství ve věznicích. Dále se zaměřuje na náboženské perzekuce v komunistickém Československu, uvádí důvody, pro které byli příslušníci jednotlivých konfesí vězněni, a ukazuje, jak se jejich víra promítala do každodenního vězeňského života. Autor poukazuje na soustředění duchovních do uzavřených oddělení, vysvětluje, co bylo jeho příčinou a snaží se vykreslit každodenní život těchto uzavřených komunit. Detailně popisuje, jak odsouzení praktikovali úkony, spojené s jejich vírou a zabývá se odlišnostmi jednotlivých konfesí. Práce se zamýšlí nad smyslem věznění mnoha set duchovních, řeholníků a laiků některých církví v komunistickém Československu. Zamýšlí se nad silou víry a přesvědčení, vystavené krutému fyzickému zacházení a psychickému nátlaku. Rovněž řeší otázku kolaborace, vztahy mezi příslušníky jednotlivých vyznání a mezi odsouzenými a dozorci. V závěru pak vykresluje, jak nábožensky založení lidé, kteří prošli komunistickými věznicemi a pracovními tábory, hodnotí tuto zkušenost a její důsledky pro jejich další život a působení.
Náboženská svoboda - její ústavní a zákonná úprava a odraz v judikatuře Ústavního soudu
Kinclová, Jana ; Kudrna, Jan (vedoucí práce) ; Hofmannová, Helena (oponent)
Resumé Tato diplomová práce se zabývá ústavní a zákonnou úpravou náboženské svobody v České republice. Jejím cílem je popsat a zhodnotit současný stav právní úpravy a analyzovat její vybrané aspekty s přihlédnutím k judikatuře Ústavního soudu a Evropského soudu pro lidská práva. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola, jež poskytuje úvod do problematiky, se skládá ze tří částí. První část definuje základní pojmy, jež budou v práci dále používány. Druhá část rozebírá ústavní a zákonnou úpravu. Zmíněny jsou také relevantní mezinárodní smlouvy. Třetí část se pak soustředí na vztah mezi státem a náboženskými společnostmi a jeho vliv na úroveň náboženské svobody. Druhá kapitola se zaměřuje na vnitřní rozměr náboženské svobody (tzv. forum internum), jenž je vyjádřením neporušitelnosti vnitřního života člověka. Daná kapitola řeší rovněž právo na změnu náboženského vyznání a s ním související problematiku proselytismu. Třetí kapitola se zabývá vnějšími projevy náboženství nebo víry (tzv. forum externum). Popisuje jejich jednotlivé formy (konkrétně bohoslužbu, vyučování, náboženské úkony a zachovávání obřadu), jež jsou zakotveny nejen v Listině základních práv a svobod, ale také v řadě mezinárodních lidskoprávních smluv. Dále se věnuje možnostem omezení náboženské svobody a problematice náboženských...
Náboženský život v československých věznicích v období komunistického režimu
Synek, Jan ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Blažek, Petr (oponent)
Diplomová práce pojednává o československém vězeňství v letech 1948 - 1989 z pohledu náboženství. Zabývá se vývojem vězeňské duchovní služby, sleduje její zánik po únoru 1948 a popisuje, jakým způsobem vězni řešili zákaz praktikování náboženství ve věznicích. Dále se zaměřuje na náboženské perzekuce v komunistickém Československu, uvádí důvody, pro které byli příslušníci jednotlivých konfesí vězněni a ukazuje, jak se jejich víra promítala do každodenního vězeňského života. Autor poukazuje na soustředění duchovních do uzavřených oddělení, vysvětluje, co bylo jeho příčinou a snaží se vykreslit každodenní život těchto uzavřených komunit. Detailně popisuje, jak odsouzení praktikovali úkony, spojené s jejich vírou a zabývá se odlišnostmi jednotlivých konfesí. Práce se zamýšlí nad smyslem věznění mnoha set duchovních, řeholníků a laiků některých církví v komunistickém Československu. Zamýšlí se nad silou víry a přesvědčení, vystavené krutému fyzickému zacházení a psychickému nátlaku. Rovněž řeší otázku kolaborace, vztahy mezi příslušníky jednotlivých vyznání a mezi odsouzenými a dozorci. V závěru pak vykresluje, jak nábožensky založení lidé, kteří prošli komunistickými věznicemi a pracovními tábory, hodnotí tuto zkušenost a její důsledky pro jejich další život a působení.
Náboženský život v československých věznicích v období komunistického režimu
Synek, Jan ; Rychlík, Jan (vedoucí práce)
Rigorózní práce pojednává o československém vězeňství v letech 1948 - 1989 z pohledu náboženství. Zabývá se vývojem vězeňské duchovní služby, sleduje její zánik po únoru 1948 a popisuje, jakým způsobem vězni řešili zákaz praktikování náboženství ve věznicích. Dále se zaměřuje na náboženské perzekuce v komunistickém Československu, uvádí důvody, pro které byli příslušníci jednotlivých konfesí vězněni, a ukazuje, jak se jejich víra promítala do každodenního vězeňského života. Autor poukazuje na soustředění duchovních do uzavřených oddělení, vysvětluje, co bylo jeho příčinou a snaží se vykreslit každodenní život těchto uzavřených komunit. Detailně popisuje, jak odsouzení praktikovali úkony, spojené s jejich vírou a zabývá se odlišnostmi jednotlivých konfesí. Práce se zamýšlí nad smyslem věznění mnoha set duchovních, řeholníků a laiků některých církví v komunistickém Československu. Zamýšlí se nad silou víry a přesvědčení, vystavené krutému fyzickému zacházení a psychickému nátlaku. Rovněž řeší otázku kolaborace, vztahy mezi příslušníky jednotlivých vyznání a mezi odsouzenými a dozorci. V závěru pak vykresluje, jak nábožensky založení lidé, kteří prošli komunistickými věznicemi a pracovními tábory, hodnotí tuto zkušenost a její důsledky pro jejich další život a působení.
Analýza závěrečného dokumentu Plenárního sněmu katolické církve
KANDĚROVÁ, Alena
Diplomová práce pojednává o Plenárním sněmu české katolické církve, jenž se konal v letech 2003 ? 2005 na Velehradě. Práci tvoří šest kapitol, úvod a závěr.První kapitola je zaměřena na historii konání synod a sněmů nejen v českých zemích, ale i ve světě. Největší část je věnována II. vatikánskému koncilu, který významně ovlivnil celý křesťanský svět. Druhá a třetí kapitola se již věnuje samotnému Plenárnímu sněmu u nás. Zachycují zde sněm od jeho vyhlášení, přes práci sněmovních kroužků, přípravné komise, všech příspěvků ke sněmu až po důležité materiály a poselství z I. a II. zasedání tohoto sněmu. Čtvrtá kapitola přibližuje několik vybraných témat ze závěrečného dokumentu PS ? ?Život a poslání?.? V páté kapitole lze již najít analýzu zmíněného závěrečného dokumentu, společně s cíleně vybranými koncilními dokumenty a jedním, o nějž se postarala Společná synoda německých biskupů. Šestá kapitola již líčí posynodní vývoj, včetně vizí a plánů české katolické církve do budoucna.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.